Probiotika jsou přirozenou přírodní alternativou proti syntetickým chemickým látkám, znečišťování přírody a proti intoxikaci organizmu člověka.

Slovo „probiotikum“ bylo poprve použito v roce 1954 při porovnávání škodlivých účinků antibiotik s blahodárnými účinky užitečných bakterií – probiotica.

Probiotika jsou živé mikroorganizmy. Při jejich požití samostatně nebo skrze potraviny, které je obsahují, ozdravují lidský organizmus, mají blahodárný vliv na střevní mikroflóru a imunitní systém, detoxikují organizmus, snižují cholesterol a krevní cukr, ozdravují žaludek, střeva a játra, jsou prevencií před rakovinovými onemocněními, alergiemi a urino-genitálními infekcami.

Současný koncept důležitosti probiotik byl poprve sformovaný začátkem 20. století ruským biologem a držitelem Nobelovy ceny doktorem Iljou I. Mečnikovem a uznávaným francouzským fyzikem H. Tissierem. Ve své teoretické práci „ K dlouhověkosti a omlazení člověka“ profesor Mečnikov vysvětluje, že při střevních hnilobných procesoch, které jsou způsobené mikroorganizmy, jsou vytvářené různé toxiny, které intoxikují lidský organizmus. Profesor Mečnikov ve svých doporučeních, které měli zabránit hnilobným procesům, hovoří o potřebě konzumování jogurtů a jiných výrobků s kyselinou mléčnou. Jako příklad takové správné životosprávy uvádí Bulhary, kterých strava je takto obohacená každý den. V daném období tvořili až 4% celkové populace lidé, kteří se dožívali více než 100 roků. Taktéž uvádí, že u těchto lidí se zřídka objevuje rakovina a celkový počet nemocných lidí je velmi nízký. V roku 1905 bulharský fyzik Dr. Stamen Grigorov objevil Lactobacillus bulgaricus ve všech bulharských mléčných výrobků.

V dnešní době je už vědecky dokázané, že člověk žije v prostředí plném mikrobiotických bakterií a jejich různých druhů. Tyto bakterie se nacházejí a přežívají úplně všude – na naší kůži, vlasech, nechtech, v ústní dutině, ve střevech, močových cestách a samozřejmě i v rozmnožovacím ústrojí. Tlusté střevo a taktéž vaginální ústrojí (u žen) jsou přirozenými bioreaktory, které produkují milióny mikroorganizmů.

Na rozdíl od jiných probiotických laktobacilů, během kyselomléčné fermentace Lactobacillus bugaricus produkuje D (-) mléčnou kyselinu, která má rozhodující protirakovinový účinek, chrání proti různým druhům záření a má taktéž antioxidační účinek. Tato kyselina spolu s bakteriocidními a jinými bioaktivnymi substancemi vylučovanými buňkami Lactobacillus bulgaricus detoxikují organizmus. Lactobacillus bulgaricus je rozměrově největší probiotickou bakterií a díky osídlovacímu procesu ve střevech zabraňuje množení patogenů (mikrobů spůsobujících onemocnění). Lactobacillus bulgaricus a bakterie Lactobacillus doderlein patří k vaginální flóře ženy a ovlivňují zdraví jejich dětí. Studie italského vědce Bianchiho (1999) ukazují, že v porovnání s jinými probiotickými bakteriemi, Lactobacillus bulgaricus dokáže nejlépe přilnout ke stěně tlustého střeva a následně se velmi rychle začne rozmnožovat. Tato vlastnost ho předurčuje k jeho silným léčebným a antitoxickým účinkům v porovnání s ostatnými probiotickými bakteriemi. Po vstupu do lidského organizmu Lactobacillus bulgaricus stimuluje růst a množení ostatních probiotických bakterií, nacházejících se v trávícím traktu, jakými jsou například L. acidophilus, L. lactis, bifidobakterie a jiné. Množení se probiotických organizmů je náročné a jejich příznivé účinky jsou minimálně bez pomoci buněk Lactobacillus bulgaricus.

Vývoj prvních probiotických výrobků s Lactobacillus bulgaricus začal tým vědců pod vedením maj. Gen. Prof. N. Alexandrova v roce 1980, jako úkol, zadaný bulharskou vládou na vývoj speciální stravy pro mezinárodní vesmírný program Intercosmos. Takto vytvořená suchá probiotická strava je užívaná piloty ze vzdušných sil, námořnictva a bulharskými vědeckými expedicemi v Antarktidě a Himálajích nebo v případech velkých ekologických katastrof v Bulharsku. Taktéž byli používané těžce nemocnými lidmi a atlety, trénujícími na olympijské hry a jiné světové súťaže.

Mikroorganizmy môžeme rozdeliť do troch základných skupín:

• Škodlivé – přibližně 150 – 180 různých druhů;

• Prospěšné (probiotika) – přibližně 15 – 20 druhů;

• Latentní – více než 1000 – 1200 druhů.

Většina mikroorganizmů žije v žaludku a střevech – od 500 do 800 druhů. Vědci téměř nepřetržitě objevují nové druhy, zapříčiňující různé onemocnění – Helicobacter pylori způsobující vznik žaludečních vředů, Mycobacterium paratubercolosis zodpovědný za vznik ucerózní kolitidy a tak dále. Mikroorganizmy – ať už prospěšné, škodlivé anebo latentní se vyskytovaly vedle sebe po miliony roků. Rovnováha tohoto ekosystému určuje kvalitu zdraví, závažnost onemocnění, epidemií či dokonce i smrti.

Dnešní probiotika se dělí do třech hlavních skupin: laktobacily, koky kyseliny mléčné a bifidobakterie. Pouze 14 z nich jsou rozšířené a využívané při výrobě různých výrobků.

Bakterie mléčného kvašení tvoří základ probiotik. Jejich biologickým charakteristickým rysem je, že podporují proces mléčného kvašení a tím, že rozkládají mléčné cukry, produkují více jak 50% kyseliny mléčné. Lactobacillus bulgaricus naopak tvoří až 99,99% D- mléčné kyseliny. Vyprodukovaná kyselina mléčná spolu s bílkovinou (proteinem), produkovaná bakteriemi a jinými biologicky aktivními substancemi ničí patogeny, detoxikují organizmus a podporují imunitní systém. Bakterie mléčného kvašení mají protikarcinogenní, antiarteriosklerotický, protialergický, antioxidační a obranný účinek. Bakterie mléčného kvašení tvoří základní prvek vaginální flóry ženy, jejich počet určuje zdraví nejen ženy, ale i jejích dětí.

Koky kyseliny mléčné. Nejdůležitější z nich je Streptococcus thermophilus. Tento ze sebe vylučuje substance, které ničí patogeny, zlepšují krevní srážlivost a podporují růst u dětí.

Bifidobakterie produkují méně jako 50% kyseliny mléčné a velké množství kyseliny octové. Tyto podporují mikroflóru v tlustém střevě. Taktéž se podílejí na fermentaci kvašení cukrů. Mají antikarcinogénní účinek. Bifidobakterie se vyskytují ve větších množstvích, zejména u malých dětí, ale během času se jejich počet snižuje anebo mohou celkom vymizet. Bifidobakterie jsou velmi citlivé na kyselé prostředí a taktéž na přítomnost kyslíku.

Nežádoucí účinky probiotik: Endokarditida patří mezi velmi zřídkavé onemocnění. Způsobuje ji zejména Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus a Lactobacillus plantarum anebo velmi zřídka Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium. Endokarditida, která by byla způsobená buňkami Laktobacilus bulgaricus anebo Streptococcus thermophilus, zasud nebyla indikovaná.